Kafe vydražené
v kupónové privatizaci
stéká teď po chodníku
A ten kofein je ve vzduchu…
Zorničky tancují big-beatový tanec
bez pravidel
a poprvé se tak trochu opily
- někdy oční veřejný záchodky potřebujem!
Mezi konečky oříškových vlasů
střepy z jahod
co voní po pesticidech
Jakoby si jich nikdo nevšímal…
-podkopávají lidem nohy...
A na očích obrovských knoflíků
prosí malé fantazie o
uznání z vyšších míst a postů
Jejich ambice míří na Nobelovu cenu za mír…
Možná že srdce zabloudilo,
zatímco myšlenky kreslí si
voskovkami obrázky na malířským stojanu
- na vysoké úrovni umí podkopávat lidem nohy...
Něco to zřejmě mělo a má znamenat…
Ale k životu stačí jen pár lízátek
to kafe
a mít ho rád…
ach jo....nějak mě to rozesmutnilo i když nevim jestli to bylo k rozesmutňování určeno...ale stejně je to krásný...a u mě smutný...
21.02.2008 14:58:00 | Elča
uf, teda, začíná tady na všechny padat předjarní psychóza, nebo se mi to jenom zdá?
20.02.2008 20:57:00 | lidus
ten konec zní jako po dvaceti letech bojem unaveného manželství...takže super:)
PS: někdy mají smysl i nesmysly...(for ZDND)
20.02.2008 14:17:00 | Favi
at ziji obycejna lizatka.. takove ty bile tycinky s bilymi kolecky ohraniceny trochou barviva. nejlepe modrehho a trhane.. krajkovane.. s kytickou uprostřed.. v krku. furt lepsi.. jak knedlik hlenu pred placem, ktery ani nema smysl
:-*
20.02.2008 14:10:00 | Zamilovaná do nezamilované doby