Mokrý cukr

Anotace: Je to taková blbůstka, ktetrou jsem vyhrábl doma při úklidu a napsal jí tak před rokem, ale myslim, že je lepší než ty předchozí.

Dnes vám řeknu, milé děti,
co je už od nepaměti
moje nejmilejší věc.
Je to mokrý cukr přec.

Miluju ten cukřík v kávě,
vím, že to nezní moc zdravě,
když však cukr padat slyším,
radost svou jen těžce tiším.

Nasypu ho do sklenice.
Radši hodně, radši více,
sypu ho do kapučína,
zkrátka sladím - je to hlína.

Když celý nápoj vypiju,
doma či na sympoziu,
v červenci či v březnu,
dloouhou lžíci vezmu.

Nikdy dole nemíchám,
raděj na dno pospíchám,
dám si cukr na lžíci
v kavárně či v pivnici.

Lžičku do úst svých si dám:
nejlepší je jíst to sám.
V ústech cukr rozmílám,
požitkem tím umírám.

Pak už stačí jenom žasnout
nad tou chutí přeúžasnou.
Ať už v srpnu nebo v lednu,
pane číšník, ještě jednu!