Na papír ruka maluje..
Že srdce moje bubnuje..
Že morseovku lásky ťuká..
A že to pro ní nejsou muka..
Že skrývá v sobě tisíc vět..
Že šťastně točí se teď svět..
Že něha pokrývá bolest i za živa..
A srdce je napnutá tětiva..
Ve dlani kvítky sedmikrásky..
Hledám v nich chvíle naší lásky..
A touhu, co dělá z nás nezvedené pásky..
Jak řekli by - zkušení z lásky..
V duši je místo stínu svit..
Teď myslím na ten malý kmit..
Kdy do cesty jsi vstoupil Ty..
A nezeptal ses..
..Může to tak být..?
zahvízdám ti morzeovkou
tečku-čárku-tečky dvě
až spolu poplujeme loďkou
tečka-čárka, pak tečky tři
už rozumíš? nesporně,
čárka-tečka-čárka zas
dech mi došel na doraz,
víc že se písknout nepatří?
nakonec ještě čárku-s bodkou
a je tu LÁSKA morzeovkou
***
Jiří s.
03.03.2008 21:00:00 | j.c.