Jít za hlasem

Anotace: Automatický text

Jít za hlasem

Stojím v dálce,
tam u břehu řeky
a uši mé slyší slabé,
ale přesto mámivé volání,
vítr fouká,
vlasy mé se čechrají
- s vánkem si žertovně pohrávají,
fouká čím dál víc
a neznámý hlas křičí z plných plic,
rukama mávám,
chci přiblížit se víc
- tam, k Tobě blíž.

Nevím kdo jsi ani proč voláš právě mě,
však píšťalka kouzelná,
převlečná do hlasu tvého má silnou, opojnou moc
a láká mě celou dlouhou noc.

V dálce za zapadajícím sluncem vidím postavu
- vysokou a ztepilou.
Husté černé vlasy vlající ve větru
- cítím jak se chvěju.

Promluvils!
Tím připoutals mě k sobě.
Hledíme vstříc osudu
- téhle době
- jeden druhému do duše,
tvé oči jsou láskyplné otěže.

"Ach, proklatě!"

Ruka tvá přejela přes mou tvář
a mně zachtělo se náhle spát.

Spát!
Slastně po tvém boku spát..