potají

.

Prolog

možná je to jen pocit...
víš, některé mou nocí
lehounce a něžně cinkají
jiné řvou a bodají

.

**************************

.

potají

.

...pak slůvka splítám
nevede to nikam
kdo komu je břímě
a kolik je vlastně druhů samoty?
nebo je to jen když ty
nejsi při mně?

vzít naděj pod křídla
aby prohlídla
a umřela už jako předposlední
poslední pak já..........až po ní...

víš že slůvka někdy taky voní?

pořád věřím ve dny všední:
mít peřiny plné vteřin
a nebát se dveří
tam ani sem
tak co, miláčku, popojedem?
pootevřem jedním směrem
aspoň jednou za týden?

...víš, už zase bodají a řvou
přestože tichou tmou
na křídlech ještě naděj letí
zima je mi...........zima je ti

.

.