Chlapec zamčený,
tma tmoucí.
Den je nekonečný,
jako peklo horoucí.
Nešťastník, co provedl?
Vždyť všechny miloval.
Ten, co ho sem zavedl,
ničeho nelitoval.
Od slz mokré tváře má,
a naděje žádné.
Copak ho nikdo nehledá?
Všechny prosby jsou marné.
A tak chlapec umírá
v té tmě neproniknutelné.
Prázdnota ho svírá,
ta je napřekonatelná.