Víla...

Víla...

Anotace: zase umírá... umírá... umírá...

Odplouváš... tak jako vítr v řece zasněný
Jsi jako víla pohřbená v prachu cest
Spíš, ač máš nad hlavou svit miliónů hvězd
Jsi jako přelud, jak dítko nechtěný

Máš bílou pleť, snad od měsíční tváře
Do níž ses dívávala potají
A stíny pod zemí ti do uší šeptají
Ať se už konečně vzdáš té své svatozáře

Jsi jenom člověk, tvor poraněný citem
Tichounká víla, běžící za přísvitem
A o svém princi na bílém koni sníš

Jsi žena noci, sníh kolem mého těla
Jsi všechno co jsi kdysi možná býti chtěla
Ano, teď v hrobě svém na věčné věky spíš
Autor Bůchví..., 16.03.2008
Přečteno 403x
Tipy 25
Poslední tipující: klara07, pejrak, Polárka, Čarokrásná dívka od vedle, Sayonara, Anejet, whiolet, emi-lee, Irigrein, ona, ...
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je nádherná

18.03.2008 15:52:00 | Noc17

Brou noc kámo...a sladký sny

17.03.2008 12:50:00 | whiolet

Díky, jednou mi to stačí :o)

16.03.2008 20:58:00 | Bůchví...

moc pěkné vcerše...

16.03.2008 20:49:00 | ona

moc pěkné vcerše...

16.03.2008 20:47:00 | ona

Citlivá oslava života i smrti . Smutné , krásné .

16.03.2008 20:26:00 | Loudilka

let's go swimming to the strawbery river... aneb... určitě zas nějaké záhadné přiměry... nádražní světla... všechno nač je možné se rozpomenout když člověk zapomíná na co chtěl zapomenout a rozpomíná se na ty starší...zapomenuté...chodníky které jsou popraskané díky kořenům stromů pod nimi... to vše jen tak... protože jinak to vlastně ani nemůže být.

16.03.2008 18:14:00 | Já Esther Ruth

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí