Návštěvnost
jako bych zabloudil
jako bych zabloudil
Anotace: zápisky cetujícího bez jízdenky č. 22 (Esfahan/Irn) O 2 cizincích
Sbírka: Zápisky cestujícího bez jízdenky
auta, vozy, motorky
a přes to všechno jsme si cizí
jednou jsem mluvil se stínem
a přes podání ruky jsme akorát pozorovali svoje obrysy
a jak slunce scházelo v obzoru písečné bouře
naše stínohry se měnily v podivne kreatury
snad jsem zabloudil do komixu
slova se nesla v podivných bublinách
a mizela v oblaku nedorozumění
toto místo může být domovem,který neznám
už od narození jsem se minul a těch pár týdnů nepřekročí hranici času a místa
můj stín odešel a každý z nás dvou se odpotácel se svojí představou domova
"dnes jsem si šťouchnul do cizince" bude téma každého z nás dvou
ale někde jinde a někdy jindy, ale přece jen to bude doma
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tiska možná když to začneš skoumat pořádně a půjdeš za nebo pod povrch .. zjistíš, že si si vlastně štouchnul sám do sebe .. a že náš a cizí jsou jenom iluze, jako všechno kolem ...a že tady v této iluzii sveta všechno se vším souvisí ... a třeba se příště na něj místo štouchnutí usměješ ...třeba se budeš dívat skrze srdce ...
12.04.2008 16:46:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Nic lepšího si vlastně nemůžeme přát, jen být schopní, na konci každého dne - se vrávoravě odpotácet někam za scénu.
08.04.2008 20:25:00 | prostě Zuzana
naše stíny se měnily v podivné kreatury - to zní moc dobře!
08.04.2008 19:11:00 | Vladimír P.
Přemýšlím nad tím... kde mám doma...
19.03.2008 10:48:00 | excited