Pohoda, klid
duše a cit..
Temno a svit..
Radost a vzlyk..
Plamínky v očích..
Můžeš se dočíst..
Když dno mé duše..
Odhalíš tiše..
Na dně jsou myšlenky..
Jsou jako pepřenky..
Pálí a bolí..
Slzy se skolí..
Úsměv je zhojí..
Stranou jsou dvojí..
Za svým si stojí..
Potichu plují..
Na křídla usednout..
Krajinou prolétnout..
Bez ran zas dosednout..
A zůstat svou..
Dnem i tmou..
Každou vteřinou..
Toť touhou mou..
...ono to má dobrý začátek i prostředek i konec ,
je to moc dobrá básenka a netřeba jí chválit se chválí sama Jirka
24.03.2008 20:44:00 | kavec