Prazdný knihkupectví

Jo,
byla jsem v knihkupectví.
Byla jsem v tom jejich koutku s poezií.
Našla jsem všechno prázdný,
slova,
co popisovaly věci,
který sem nikdy necítila.

Jo,
byla jsem včera v knihkupectví.
Bylo to včera
a připadá mi to jak před rokem.
Měla sem fialovej svetr,
dneska ho mám znova,
je to snad nějaká symbolika....?

Je snad dneska před rokem?

A venku foukal vítr,
sněžilo
a něco na tom bylo.
Něco podivně pěknýho.

Vítr nutí moje oči slzet,
a v tu chvíli,
mám pocit,
že ten vítr přišel ve správnou dobu,
tak říkám,

díky

už
jsem se potřebovala vybrečet.

Lidi na mě koukaj,
asi mi závidí mojí růžovou tašku,
knížku od Bukowskiho
a spoustu
posmrkanejch kapesníčků

za
svět.