Anotace: Nevím,zda se vám to bude líbit ale co na tom záleží,je to mé dílo a mě se líbí.
Je to jako když uvadá květina.
Je to jako když rozlije se sklenice vína.
V očích zvláštní jas,
děje se to zas.
Je to takhle už celé věky,
je tak,co tečou řeky.
Přichází,
černě oděná,
nastala její hodina,
!Už nepatříš mezi živé"zašeptá
A ty musíš jít,
musíš své tělo opustit.
Jezero a na něm loď.
"Neboj se a rychle pojď"
"To nastoupit mám do té bárky?"
"Není to sic motoroví člun ale slouží dobře celá staletí"
"Staletí? Tisíciletí"
Plují.
Ped nimi je brána
a ta prána je zvláštním písmem pomsána.
"Jdi Anděli,ať okusíš věčné ovoce"
"Anděli? Jaký já jsem anděl! Musel si se splést!"
"Ne nespletl sem se Anděli. Už jdi"
Pluje pryč pro dalšího anděla.
Ahojky...Básenka je krásná, příjemná!Piš i nadále!
18.06.2008 20:13:00 | Ewineccka
Krásně poetické, jen ten "motorový člun" mi tam připadá trošku jako pěstička na očku :o)
13.05.2008 14:56:00 | Hannazka