Neříkej mi, prosím
Neříkej mi, prosím
Anotace: O nenaplněných citech
Neříkej prosím, že mne máš rád,
když nemůžeš se mnou být.
Hladový též, když má hlad,
ze vzduchu nemůže jíst.
Neříkej nikdy, že mne máš rád,
když nemůžeš o mne snít.
Mrtvý, co leží na marách,
nemůže zas živý být.
Odejdi s ránem, se svítáním,
jak odchází noc i s hvězdami.
Nehřeš už více se svým lhaním.
Bůh se pak slituje nad námi.
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk05.05.2008 18:51:00 uživatel smazán
mám tušení, že tohle je přesně to "léto", po kterým ještě dlouho zůstanou spálený, loupající se záda...*
03.04.2008 11:32:00 prostě já
Hezké, citové dílko. Taky mám raději pravdu, než nějaké nalhávání si něčeho...
02.04.2008 18:24:00 WAYWARD
...všechno už je tady zmapováno a okomentováno,chybí mi prostor - krátký kom = dobré.
31.03.2008 18:31:00 NikitaNikaT.
Velmi emoční a hluboká básenka, plná citů a smutnku ... tedy mi se tak jeví, asik je to mno, jen prostě taková nálada ... smutná.
31.03.2008 16:54:00 Nút
neříkej mi nic jen růži postav do sklenice
a odejdi s hlavou vztyčenou
zfoukni při odchodu všechny svíce
co hořely naší láskou
tebou a mnou..
odejdi hrdě
neomlouvej se
písní prolhanou..
nádherná ...básenka... psána srdíčkem...
31.03.2008 16:52:00 Rbb
Neříkej mi prosím nic a odejdi jak léto,
když hází za sebou své poslední polibky
v paprscích krátících se dnů. krásné....i mlčky se dá říci mnoho, jen chceš li příjmout pravdu nejasnou, život je bolest prvním nadechnutím...
