Řekni mi, holka, proč se tak honíme ?
(Proč ? Hrajeme hru. Na schovku s vlastním stínem.
A na babu s vlastním já.)
Nespíme, nejíme, na koho myslíme ?
(Spaní a jídlo ? Proč ? Chceme lásku cítit.
Potřeby těla - hloupé banality.)
Ztrácet se je tak snadné, najít se však a být...
(Mnozí se ani nehledají, a nic jim nechybí.
Našinec občas závidí.)
Sami v sobě bloudíme...
(V bludišti nitra, přežijem další zítra.)
Vystoupat...
(na hrot bolesti a hebkost euforie)
a neskočit...
(jak na to sílu mít...)
Nevím, co na toto napsat, zajímavé a hodně, myslím, dosti pocitové otázky.
08.04.2008 06:30:00 | NikitaNikaT.
Tak z toho by byla dobrá úvaha, rozvinulo by to ještě více tvé myšlenky. Jinak hezké.
02.04.2008 22:34:00 | prostě já
Souhlasím, že potřeby těla jsou banality, ale těžko se bez nich obejdeme...hezké
02.04.2008 15:41:00 | Chancer