Když je venku nevlídno a studeno
a čas zvolna prohryzává stmívání,
napadá neúčastná těla
..jarní deprese..
mrcha zauzlených provazců
a plechového smutku,
tíha jenž cpe se do očí
a cvrnká do rezavějících šroubů.
Rozstříkla svá semena
na smysl života,
páčené city
a vykradenou gotickou katedrálu,
ochutnávat dává vesele a zdarma
..boj s podivným nekonečnem..
Počasí má velký vliv,to je pravda.
Zahnat ji co nejdřív,nějakou prací.Ale není to lehké.
Dobbře napsáno.
09.04.2008 15:14:00 | s.e.n
smutno mi je, tak basenka mi dnes ladí,
ale komentik od j.c. smichem rozehral
08.04.2008 21:34:00 | Romana Šamanka Ladyloba
padl plechový smutek
i na mě
vnuk měl pochopení
dvě plechové poklice
vydaly zvuk šíleného dotyku
bylo po smutku
plechovém...
***
J.s.
08.04.2008 21:22:00 | j.c.