Anotace: éterická a přitom krutá...směšná ale se zatrpklým výrazem...a pak je tady ještě víla...
Plakala víla,
že dnešní vzduch ji dusí
Oprátku si šila,
dokončit ji musí
Pak na kopec utekla,
kde starý dub stojí
U něj si poklekla,
snad rány se zhojí
A večer na větvi dubu,
viselo vílino tělo
Samo a beze studu,
jak lítat by chtělo
Zajímavé - vadí mi tam ale nějaké špatné vazby - u něj se poklekla; občas to zavrže, ale za přečtění rozhodně stála.
12.04.2008 14:26:00 | prostě Zuzana