Anotace: Ano. Tace.
*
Ať už se mu uleví
zdvihla oči od lože
a vzhůru vyslala
nejen svůj pohled
nejen své slzy
ne jen ony
Naklonil se
nad Zemí uviděl
plát mnoho ohýnků
ne však dost pro všechny
nad jedním z nich se zastavil
v tenkém modrém pramínku dýmu
ucítil levanduli, hořec a stesk
nad jedním z nich
ucítil ženu
jež touží
po pohledu na Viktoriiny vodopády
pro Toho, který leží na loži
a víčky ani nepohne
Ještě jednou nasál vůni levandule
a smiloval se
Právě v tu chvíli
kdy znovu obrátila zrak vzhůru
se Ten na lůžku pohl
usmál se
a vydechl
jeho svět se dovršil
a její se zřítil
*
Zvláštní..jak dvě ženy ,které mají mezi sebou 20 let,mohou cítit snad něco podobného???
22.04.2008 19:54:00 | Sige
Zkus si poslechnout od Mobyho At least we tried...tahle básnička mi to připomněla...a tu písničku miluju, takže je to poklona;)
15.04.2008 17:36:00 | verunča
Hladce, sladce a obratce..nádherně snová, ten závěr ji ale poutá k zemi, a to je dobře, prože takovýhle poklad by neměl jen tak uletět.. Skvělá, stip!
13.04.2008 12:09:00 | prostě Zuzana
To mě velice zaujalo. Styl je krásný a hladký a čtivý. Několikrát jsem četl a snažil se pochopit, samozřejmě marně. Možná...nějaká postelová grotesknost? Nevím.
13.04.2008 00:29:00 | ludmil