Na život ve zpěvu lampa svítí
pod lampou děvčátko
pod sukénkou kvítí
před cihlovým domem
s účesem nevšedním
v nešťastných lodičkách
spojuje den ke dni
Na zastávce lidé se potkávají
na zastávce se city nekonají
kdo chce, hodně zmůže
ať si druhý pláče
kdo nechce, nic mu nepomůže
bez práce nejsou koláče
přece vidím, nejsem tele
kdo chce vědět víc
ať jde do postele
Tanec citů, návrat slabikáře
sadomagor blázen
ještě ti ukáže
ve školní lavici
byli by šťastnější
před lavicí soudní
jsou zase moudřejší
Na zastávce lidé...
Nafouklá bublina smyšlenek
pomluvy, úšklebky
propocené dlaně
alkohol, odvaha
autobus nepřijel
střevíčky zatančí
s botami jdem na ně
Na zastávce lidé...
Tak nějak stejní jsme
i když jsme každý jiný
Pýchou se hruď mi dme
údery kladiva do krajiny ...
Výhonek malý dne
ovíjí jako souchotiny
Minuty vykašle
a polkne naše viny ...
*
20.05.2008 13:54:00 | HarryHH
Neveselá, ale taky ze života. Bohužel, takhle jsme někdy neteční a nevšímaví
19.04.2008 22:39:00 | Špáďa