Kolo štěstí

Bylo - nebylo, točilo - netočilo.
Rozdrbané vzpomínky
na první kolo štěstí.
Péro mezi hřebíky,
sázky na ně okolo.
Na roztočené naděje.
A taky na pěsti.

Přiblížil se majáles,
tehdy byl můj první.
V Synkopách nám učitel
vyčaroval Vyznání.
Holkám z očí pršelo,
já se učil tancovat
a navždy chtěl ji mít.

Rty mé jen pro ni šeptaly,
že mám ji rád.
Sny mé už jinou neznaly,
a nechtěly znát.
Vždyť mám ji, sen můj sladký.
Nedám ji nikdy zpátky.
Nedám ji za nic na světě.
Je růží, je tak krásná...

...

Rty mé dnes pro ni šeptají,
že mám ji rád.
Sny mé dnes jinou neznají,
a nechtějí znát...