,,Básníkům nesluší padnout na zem..."
(prý)
To se mi teda, sakra nezdá.
(ale já padám pořád)
Jenže - Ty nejsi básník.
(no, tos´ to trefil)
A Oni padají...jinak by nepsali.
(možná by bez těch pádů, měli míň jizev)
Ale zase by přišli o inspiraci.
(jako že jejich múzou je bolest, co?)
Jasně, buď cynická, ničemu nerozumíš!
(já píšu v tramvaji, a tam mě nic nebolí)
Básníci musí trpět...a jsou výjimeční.
(jako že cvoci? tak s tím nelze než souhlasit)
Ne, jako že je společnost potřebuje.
(aby se jim mohli chechtat, že jo)
Otevírají nové dimenze, nosí druhým sny...
(a plkají samé nesmysly)
Blábolíš tady leda Ty !
Jdu si přečíst Kytici nebo třeba Máj.
(a já si přečtu, co jsme naplkali...
rychle, ještě jsme to nezapsali !)
souhlas s cevertem - originální, navíc neuvěřitelně čtivě napsáno; viděl bych to jako dialog do divadelního představení... s úsměvem by se na to hledělo
23.04.2008 21:36:00 | drsnosrstej kokršpaněl
originální bláznivý dialog. Ne,není bláznivý, je autentický. Téma dvou světů na jedný lodi. A mnoho výkladů. Hozený téma na dalších sto roků...1***
23.04.2008 15:53:00 | cevert
Jo, tyhle vnitřní dialogy vedeme snad každý.
Já tvrdím, že básníci jsou taky lidi a pády k životu lidí patří...básníci si z toho akorát nemusí nic dělat, ba naopak můžou být vděčni za inspiraci! ;-)
22.04.2008 20:30:00 | Chancer