Anotace: SADdova a šeRÁK spojili své literární síly... zde je výsledek jejich snažení.... /S euforií katu svému držíš jeho náčiní, odpustit byť malý hřích on tobě ale nemíní../
sklenice je prázdná..dnes je to naposledy...
za všechna rána krásná..teď popraskaly ledy
Mé srdce dávno po záruce, však probudilo v sobě cit...
teď na dlani jej držím v ruce... uchop ho budeš-li chtít
Dotkni se ho jenom zlehka, má ustláno na střepech.
láska bývá hodně křehká, máš-li smůlu, máš-li pech...
V poblouznění jež tě svírá není pouze mír a klid
neb, když citům schází víra nepomůže žádný lid
Rána pod pás ni nůž v zádech ve válce se netrestá
stejně stoupáš po všech pádech... vzhůru.. cesta necesta
Zda-li ty máš tolik síly vyhrát bitvu domnělou
Oči z nebe, úsměv víly, odvahu ti seberou..
Na štěstěnu se vždy hrálo, teď nenech věci náhodě
za ni bojovat by stálo, není vše jen o shodě.
dotknu se a zvedun zlehka, ach...
takova technicka: pri rane primo na komomru by odstreleny kus padnul v ohni = namiste a to znamená, ze psy by nebyli slyset v dalce, dekuji
28.04.2008 16:55:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
rána přímo komorová... au... barva na listech a v dálce už slyším štěkat psi...
hodně povedená ...
24.04.2008 20:03:00 | Trdlo