Obydlí....

V puklině hory Osudů
procházím se…Nedotknutelný
obracím stránky knih...
dotýkám se pocitů jiných….
v škrábu skleněné stěny
škrábu se k poznání štěstěny...
na vahách náhodného kvasu...
mluvím tiše...bez hlasu...
čas nemá žádnou váhu
a přece v životě člověka drtí…
My Vysvobození smrtí….