Vzdalování...

Vzdalování...

Anotace: ...

Na bříškách prstů,
po zbytcích doteků,
zůstáváš provoněná,
i pozůstatky snů..

Krajino bolestivých dnů..

Jak křídla malých andělů
s odleskem červánku..
Vedeš mě cestou kroků
jak ševce k verpánku..

Na modré obloze,
co uklání se do moře..
Sleduji nekonečný čas,
co staví hráze mezi nás..

Polykám v tichu vlastních slin,
zlá slova, co nejsou z pavučin
a buší v uších jako klín,
hledajíc něco z vlastních vin..

Jak zúčtovat mám s tím,
co bere sílu s touhou..
Chci jenom
najít cestu pouhou..

Někudy..

Dál..

Jít..
Autor labuť, 30.04.2008
Přečteno 269x
Tipy 22
Poslední tipující: PIPSQUEAK, bělásek, kavec, toužím.jít.dál, a_tao, milan nov, Bíša, PoeziGirl, Psavec, j.c., ...
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Hezkááá...*:)

30.12.2009 11:24:00 | PIPSQUEAK

...tak si myslím ,že kdybych tady napsal samochválu
na tu tvou báseň , tak bych se před ní musel strapnit...
Prostě dobrou , ba přímo výbornou báseň nemůžeš hodnotit , ani na ní psát recenzi , protože ta báseň
je schopná se dokonale obhájit sama , tím , že je taková jaká je ...Jirka

02.05.2008 17:48:00 | kavec

zlá slova buší
jak perlík v kovadlinu
zraňují rýhou v duši,
tak zavěs je na bublinu
komixu co sluší
***
Jiří senior

30.04.2008 20:04:00 | j.c.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí