Na čele vrásky,
ty touhy po životě..
Tak jako v pavučině
spoutané myšlenky..
K úvahám zvou Tě..
Běhají hlavou Tvou,
uprostřed tichého pokoje..
Jak prsty klapou,
v klávesách psacího přístroje..
Nevnímáš běh hodin
v jistotě písmen..
Jen svíčky plamen
je tichým společníkem..
Tvého životního postoje..
Soupis uplynulých jmen,
dětí, mužů i žen..
Vlévá ti vzpomínky,
do žil jak kamínky..
V toku a klapotu..
Není to sen..
To léta nám měří..
Jak dlouho jdem..
Přibývají nám
letokruhy...
tak léta běží,
vážení...
třeba se
podobně, jak stromy
stáváme časem
chráněni...
;o)
06.05.2008 19:34:00 | Cecilka
roky ,desetiletí
čas utrženou má uzdu
sedět pevně na kozlíku
a vydžet tu jízdu
z touhy poznání jet dál
nebo jen ze zvyku
radovat se každý den
když slyším tikot na budíku
ať si čas běží......
moc krásně jsi to napsala ,ó laláá :-)
06.05.2008 13:31:00 | Belmon