Srdce z ledu

Anotace: uprosztřed jara padá sníh...

Obloha pod mraky,
ze severu vítr vane,
nad propastí stojím,
kdo ví co se stane.

Do větru slova křičím,
bere mi je od rtů,
na tom nezáleží,
jen já sám o nich vím.

Z mračen sněží,
vprostřed jara,
stěna ledová,
roste přede mnou.

Mlha všude kolem
divně teskně mrazí,
do srdce se dostává
prokletá vločka sněhová.

V duši prázdno,
stále sám,
zbytečně do vichru
beznaděj vyřvávám.

Náhle vím,
že ten chlad znám,
srdce z ledu
to teď mám.

Poklekám do sněhu,
hlavu skloněnou,
děkuji bohu,
že srdce z ledu,
je mou odměnou.