Možná

Anotace: Věnováno všem,kteří měli někdy pocit,že neví,kam vlastně patří...

Cítím se jak zakalená voda,
tvá nenávist do srdce mě bodá.

Cítím se jak ztracené stíny,
možná mám být někdo jiný.

Cítím se jak kapka deště,
jen prosím, u mě zůstaň ještě.

Cítím se jak temná jáma,
když odejdeš, budu navždy sama.

Cítím se jak železná mříž,
kde před světem hledat novou skrýš?

Neřeknu nikomu, co jsem tu viděla,
vím přeci jasně, že se to nedělá.
Jen prosím,
zachraň mě,
než ztratím se docela...