Eristea

Eristea,
labuť ze střípků alkoholové něhy
past příliš krásných očí
bušení drobnými pěstičkami na okovy dobrovolnosti

andělská křídla moduritových perutí
a panenka ze slámy
- snědli ji už v peci
jak krásné je usínání za mrazivých zimních rán

spáči,
poutníci s dýkou příliš blízko u hlavy,
chytají se stébla koniklece
stébla rozesetého ve spící trávě

uši mrtvých víl,
symfonie mládí
pláně bez konce a bez začátku
- jak lehké je mysleti jen srdcem,
jak těžké chápati bez rozumu...

vítr mezi zdmi divokých konvalinek
rukavička promočená deštěm
jak peří nejsladšího, nejexotičtějšího z papoušků
šum ve větru /cink tam, cink sem/
krev jako živá voda na tvých rtech

jak vzdálená je touha k svítání...