Anotace: .... a písek...
.
Zrnka písku ve větru do sebe narážejí
a vzbuzují dojem života
Když jedno, vždy než se zastaví
předá energii druhému
Stojíme fascinováni mechanizmem myšlenky
a zatím bychom se měli spíše bát
... mechanizmu pouště ...
... ... než nás pohltí ...
A oáz je tak málo ...
*
.
04.06.2008 16:22:00 Marcella
... ani bych neřekla ... třeba je jen nechceme vidět ...
... pod tím krutým parnem ...
21.05.2008 23:15:00 o ...(borůvka)
nádherná myšlenka.. děkuji.. a taky za to, že mě básníš na profilu...
20.05.2008 19:09:00 recht
Oáz je dost. Shodou okolností má ta "moje" na štítu nápis "U Jindřicha". :-))
15.05.2008 21:24:00 isisleo
..horko a písek..ale i tam někde pod povrchem..hluboko..
..pulzuje žíla pouště..
15.05.2008 11:03:00 smudlinek
... a tak si z těch oáz narvat do hrbů krásu ... na horší časy ... které vždycky přijdou ...
15.05.2008 08:00:00 Marfuša
Tak, tak , chybí vláha.
Vyprahlá ústa nejvíc mluví
do větru -
věčné prokletí;
přesype vlny lidské duny
a prázdnotou nás zahltí
15.05.2008 01:15:00 Liv
Harry HH, není nic fascinujícího než Sahara, takže shledávám Tvou báseň nezávadnou a povznášející.