Něco z jara
Něco z jara
Vítr dýchá čistý vzduch,
ptačí řeč jak žalobce,
probouzí se lidský duch,
z mrtvých vstává důchodce.
Směs vůní stoupá vzhůru,
k andělskému kůru.
Větve stromů dirigují,
jarní ráno co právě je,
zelená ti rány hojí,
probouzí se naděje.
Srdce zpívá,
kolik zbývá…
Jeden strom a tolik barev,
kolik v srdci příběhů.
Tvorstvem dýchá starý sten,
přijde zítra Soudný den.
Kolik jar mi zavoní,
než On práskne do koní…
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Páni to je krásné...opravdu, nečekala jsem, že zrovna dneska narazím na něco tak osvěžujícího.
18.05.2008 16:00:00 | verunča
Bude jich ještě hromada a každé Ti nalije do žil novou krev.. pro tohle jarní období je krásné žít :o)
15.05.2008 09:36:00 | labuť
:)
dobré ránko
milý pánko
Smrť nás čaká
od prvého nádychu
je dobré s ňou rátať
a žiť i s ňou
kým sme ešte tu
15.05.2008 09:15:00 | Romana Šamanka Ladyloba
