Nedali jí nahé slunce
Přesto rozpouští
stíny minulosti
Pro střapaté vajíčko
celý život
hledá okraje
Chleba vždy maže
tlustou vrstvou másla
a solí sedmikráskami
Proužky interiéru
váže k nohám nebe
s úctou ke smyslu domova
a dlani s dudlíkem
K ochraně někdy používá
kaktusy na svém jazyku,
ale v srdci plavou
křehké lekníny
V jejích stopách
voní med lásky
a svítí rosa obětavosti
(i když občas vidíš
jen prsy špičatých skal
a hroty hluku bezmoci)
skoro bych věřil :) (nebo možná... ještě si to nechám projít hlavou...)
moc hezká
29.05.2008 22:44:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Ahoj. Také pěkná, ale víc mi to sedí u muže, nezdá se mi moc že by ženy měli v sobě jen tu obětavost. Ještě bych tam přidal úskočnost a faleš, narozdíl od mužů častější jev. Ježiš, cha tak grafika se mi plete i tady do básní robot píše - PNG. Krásné dny Levandulová :o)
20.05.2008 15:24:00 | Jahudkka
Ctěte ženy!
Ty vyprosí a vetkají nebeské růže v pozemský život
/Fr.Schiller: Důstojnost žen/
18.05.2008 18:24:00 | Lota
...pěkně jsi vás(ženy)vybásnila,jste takové a proto jste druhé naše já :-)
18.05.2008 14:17:00 | WAYWARD