V tichu si listuju,
převracím stránky..
Myšlenky bloudí mi,
tam i zpátky..
Neslyšně notuju,
ač mlčím navenek..
Do dlaní kreslím si,
barvičky z pastelek..
Ze žluté slunce ční
a zlatem barví..
Petrklíč na louce,
studně se zavil..
Modrá je laguna
z prastarých bájí..
Promítá v mysli mé
prožtiky dávných..
Červená po tvářích
ze srdce stéká..
Šeptá jak do duše
plující řeka..
Zelená do očí
maluje svit..
Jiskřivé znamení
po touze žít..
Bílá jak sněhurka,
tiše se usmívá..
Ve svitu měsíce,
v prázdno se rozplývá..
Černou tu oželím,
stínem mě zakrývá..
Do smutku nechci už
duši svou zakrývat..
Barviček tisíce
ve dlaních mám..
A když se usměješ..
Všechny Ti dám..
...moc dobré ty vyjádření o barvách . Rýmy taky moc dobré a celkový dojem je až moc dobrý .Prostě báseň která se musí několikrát číst , abys sis mohla vychutnat její krásu...Jirka
20.05.2008 08:56:00 | kavec
Krásná básenka, opravdu, úplně jsem se do ní ponořila. ST! za slova, vyjádření, obsah, zkrátka celou myšlenku.
19.05.2008 15:25:00 | NikitaNikaT.