Je zataženo
nebe se otřepalo jako pes
představ si lásko
že by bylo pořád stejně jako dnes
Představ si že by nevyšlo už slunce
že by už stále jenom pršelo
pořád už jenom kapuca či deštník
stejně by ti to ale slušelo
Našel bych slunce ve tvých očích
tu záři z které mívám závratě
tu jiskru která zapaluje v nocích
ohnivé koně, vozy, opratě ...
Tak rád se dívám na to mrholení
tolik mi připomíná naše podkroví
tam kde jsme sedávali ve dvou
jen kroky deště rušily to soukromí
Nech doma lásko kapucu i deštník
jen lehké šaty, kytku do vlasů
Slunce zas vyjde, pevně tomu věřím
na tělo namaluje bronz ti pro krásu
Slunce už vyšlo
nebe je plné bílých beránků
představ si lásko
život bez těch vlahých moldánků
Nádhera...nechtěl bych věčný déšť. I v Británii svitne slunko! A sluncem prozářená obloha po dešti je krása srovnatelná s..vždyť ona vlastně není srovnatelná :-D
02.08.2008 18:27:00 | Chancer
Některý déšť osvěžuje a vše po něm krásně voní ... i Tvoje básenka je taková :o)
15.07.2008 11:00:00 | Beepat
Z toho, co napsala Noc17 mi běhá mráz po zádech a mám husí kůži... jako bych Ti rozuměla... jako bych to už někdy zaslechla, z dálky zažila - asi uměle vytvořené dejavu...
03.06.2008 13:13:00 | Hannazka
Nechám ten déšť ať rozomočí mi vlasy a vyčaruje mořský příboj..
pak zahodím váhání pořídím cestovní pasy
a vyrazím..do stromovky na šneky a dál...
za hvězdou..nocí snem...
Lajla vyrazí mi dech u zdi nářků zůstane stát...
..........................oněmělá úžasem...
21.05.2008 19:51:00 | Noc17
Ale ručník jako správný stopař raději sebou..:) K básničce - jako teplý déšť, steče po těle, přilepí se na kůži ale nestudí, hřeje..:)
21.05.2008 18:44:00 | prostě Zuzana