Návštěvnost
Pro Leničku 2
Pro Leničku 2
Pláču,když znovu se mi vybavují tvoje slova,
pláču,když vzpomínám co jsi psala,
pláču a v mém nitru plamen plane,
plamen,který jen tak neustane.
Plamen jež zažehla jsi ty a tvoje slova,
jež zažehla tvoje báseň,
a já říkám znova: Děkuji.
Lepší slovo nalézti nemůžu,
jen chtěla jsem ti říct,jak moc pro mě znamenáš,
a že v mém srdci místo máš,
že na duši mám tvé jméno napsané,
ne té dušičce zklamané.
Zraněné zlem a krutostí,
naštěstí už vyléčené bytostí,
která je jako slunce zářící,
jako oblaka po nebi plující,
jako hvězdy na obloze svítící,
jako vyjímečný člověk žijící.
Jsi světlo jež nikdy nevyhasne,
jsi má můze a vše krásné,
ještě v krásnější se s tebou promění,
jsi můj ráj tady na Zemi.
Jsi součástí mého života,
jsi v mém nitru zamknutá.
Vždy vyslechneš moje trápení,
vždy s tebou se vše v lepší promění.
Ani moje báseň tobě věnovaná,
s upřímností,pravdou,láskou psaná,
nevyjádří obrovskou vděčnost,
toho lituji,a tak jen říkám znova: děkuji!
pláču,když vzpomínám co jsi psala,
pláču a v mém nitru plamen plane,
plamen,který jen tak neustane.
Plamen jež zažehla jsi ty a tvoje slova,
jež zažehla tvoje báseň,
a já říkám znova: Děkuji.
Lepší slovo nalézti nemůžu,
jen chtěla jsem ti říct,jak moc pro mě znamenáš,
a že v mém srdci místo máš,
že na duši mám tvé jméno napsané,
ne té dušičce zklamané.
Zraněné zlem a krutostí,
naštěstí už vyléčené bytostí,
která je jako slunce zářící,
jako oblaka po nebi plující,
jako hvězdy na obloze svítící,
jako vyjímečný člověk žijící.
Jsi světlo jež nikdy nevyhasne,
jsi má můze a vše krásné,
ještě v krásnější se s tebou promění,
jsi můj ráj tady na Zemi.
Jsi součástí mého života,
jsi v mém nitru zamknutá.
Vždy vyslechneš moje trápení,
vždy s tebou se vše v lepší promění.
Ani moje báseň tobě věnovaná,
s upřímností,pravdou,láskou psaná,
nevyjádří obrovskou vděčnost,
toho lituji,a tak jen říkám znova: děkuji!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Nže dobrá. Přála sis ode mě nějaký komentář, ovšem já ... já jsem se zeptala "odborníka"
A má milá ségra mi na to řekla, že na to, kolik ti je, píšeš moc hezky a že psala hůř než ty, a teď - nu však jsi viděla něco z její tvorby.
Dále řekla to, co já - že nedodržuješ formu.
Že používáš stejná slova na začátku řádků ("jsi,pláču...") ale postrádáš řád.
To je, myslím si, tvůj největší básnický hřích. :)))
Ještě mi pověděla pár dalších věcí, ale o tom se nebudu rozepisovat... Těším se na náš další telifonát:)
Mám tě ráda
Terka
27.05.2008 19:55:00 | Walentine
Slzy derou se mi do očí,
když tuhle báseň čtu,
věřím že naše přátelství nikdy neskončí,
..pak bych už viděla jen tmu.
díky
22.05.2008 08:31:00 | 9TriniTi6