otočíš klíčkem v kalendáři
jak ve starých pendlovkách
a natáhneš čas, ať zas běží
jak tenká loď na vlnách
přilepíš barvy všem představám
a úsměvu zdvihneš koutky v rohlíku
někdy se zdá, že to co není
tě převálcuje v rychlíku
pustil jsi růži, dopadla na zem
liják ji přibil k asfaltu
zavřel jsi dveře..nekoukal z oken
octl ses v zemi bez květů
lhostejné nebe počítá kroky
a lži, co dáváš pod polštář
cesta bez konce a šedivé roky
v nichž tiše ztrácíš tvář
důvěra rozmáznutá jak povidla
na tvém vlastním prahu
jak vysvětlíš ta divná pravidla
paralelních vztahů?
obávám se že vysvětlení pláchlo spolu s pávem
ze zahrady snů
právem
se táhne
linkou našich dnů
...tvůj robo OZZík :)
23.05.2008 21:21:00 | blue