Smíření, odpuštění
Smíření, odpuštění
Anotace: aneb když nevím jak to nazvat; nevím, nechám na každém z vás
Proč koleny drtíš zemi
ruce si držíš v pěsti
očima vzhlížíš k nebi
Proč v očích máš blesky zlosti?
Pokora není ponížení
prosbou stvrzuješ slabost
dobrota není hloupost
touhou odmítáš radost
Neplýtvej slovy chvály
neplýtvej slovy díku
odpustit sobě i druhým
ze srdce vyjmout si dýku
Předsudkem je tvá pýcha
slabostí je tvá hrdost
Slepotou je tvá víra
není to celé blbost?
----------------------------
Poslouchej ticho v sobě
jak mrtvola ležící v hrobě
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk11.06.2008 08:21:00 6thSun
Neplýtvám slovy cvhály - Pěkné a pravdivé! Neplýtvám tipama - Supertip! :-)
10.06.2008 20:06:00 monterka
Ano, pokora není ponížení. Když na ní někdy zapomenu, tak tvrdě dopadnu na zem....A pak ji opět prosím o odpuštění.
Nejsem-li pokorná, zmýtají mnou žádostivé vášně, chci víc.....proto se k pokoře vždy vracím a ona mě učí. Pýcha a hrdost mě činí nešťastnou...
