Anotace: nevím....
Celý život jen listuji snářem.
Nemohu uvěřit, jakým jsem lhářem.
Lžu sama sobě a také svým blízkým.
Mám pocit, že jsem jen něčím slizkým.
Potvorou z hlubin, co lže a krade.
Nakonec zjišťuji, že mi už hrabe.
Z neštěstí ke štéstí, z nudy ke smíchu.
Plazím se po světě, plná všech hříchů.
Kdo vlastně jsem? Bezcenná troska?
Milenka pekelná, a nebo božská?
Nevím oč běží- o prachy, štěstí, či lásku.
Jen nechci prohrát s osudem sázku.
Že vše se změní a žít bude snadné.
Štěstí mi z nebe na hlavu spadne.
Ne, tak to není. Zas další lež.
Když máš život prázdný, tak veř čemu chceš.
ty rymy mi prijdou az moc jednoduche, pohraj si s tou basni vic...hned to dostane jiny rozmer...
11.06.2008 10:34:00 | saddova
Je to fajn napsané, ale neodpusím si jednu blbou chytrost. :-) Dokud si budeš o sobě myslet, že jsi slizká, buďto lásku těžko najdeš, anebo ji najdeš taky slizkou (tvrdí pět odborníků ze čtyř). Držím palce.
11.06.2008 10:22:00 | Aťan
To jsi napsala moc pěkně. Nemohu jinak než-li s tvým komentářem souhlasit, Levandule
11.06.2008 09:01:00 | SZN
Jen s jednou věcí z básně mohu pomoci - vím, fakt vím, že se v životě zásadně jedná o lásku, a nemyslím tím jen tu partnerskou, ale agapé, lásku bezpodmínečnou, lásku mezi lidmi. To je jediný smysl člověčenství.
11.06.2008 08:06:00 | Levandule