Cestu jsem si džunglí proklestil ...
tam k tomu místu v horách,
kde život zpomalil…
tam roste bájné kvítí…
můj milovaný vřes..i devětsil…
Tam kde z útesu padají střemhlav
nekonečné vodní krůpěje…
v hlubinách se tříští...
a vytváří mlhavé závoje…
společně se sluncem… pak...
posílají duhové viadukty do kraje…
shazuji ze sebe tíhu bytí…
tělo se ponořilo do měkké vodní vaty…
myšlenky po oblouku duhy letí….
reálný vrtošivý svět jsem rozpustil…
zátku otevřel...
bublinky vypustil….
splasklou duši dohustil...
Na květech vřesových se válím…
mosty za sebou pálím….
ač je to zvláštní
touhle básní
mosty stavíš zas
v kapkách pěny skrytých krás
se kouzlo roztančí
a vřes jen tiše objímá
jako věčnost vteřina
...
15.06.2008 15:54:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
..myšlenky-vypustit..
..tělo-rozpustit..
..rozplynout se v nekonečno..
.................................
..to bych brala..
13.06.2008 04:47:00 | igniss
ne že by mi to včil nějak extra myslelo ale stejně myslím že takhle se mi u tebe líbí nejvíc :o)
13.06.2008 00:35:00 | hanele m.