Anotace: kdo neví, nepochopí...kdo netančil, neucítí...
Ve stínu té nejčistší duše
tančili a bojovali bez jména.
Měli málo a přece strašně moc.
Chtěli ukázat jak lítá se při zemi,
že umí mluvit beze slov
a přát si ať nikdy nepřistanou.
Tančili o večerníčkovi v prokletí devíti hříchů.
Umírali za přítelství
a oblékali si šaty kurtizány.
Věřili hudbě s dějem za lásku
a cítili žárlivost při každém kroku.
Nosili knížky na hlavě
a slýchávali bídu, mor a červený vši(=)).
Jako Robinsoni co čekají na pátek
ať už to byl den nebo ta nejčistší duše.
Možná naposled roztáhli křídla a společně lítali.
Poprvé a naposled prosili "nechte nás tančit" a natahovali černé rukavice.
Snad asi naposled volali leť a na parketě nechali spálený peří.
a kdo těm srdceryvným blábolům věří? Já, já, já...já věřím...
20.06.2008 09:56:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Třeba ještě lítat budou... moc by si to přáli... Ale ještě možná hodně vody proteče... z očí...
16.06.2008 22:00:00 | Blázen? =)
nene, ti co netančili "cítili žárlivost při každém kroku".... víš...
až dobře téhle rozumím a je moc hezky napsaná... i když netančím (tak jak bych někdy chtěla)
16.06.2008 12:27:00 | Trdlo