Malá vzpomínka na tu malou

Čtu Skácelovy Uspávanky
& pobrukuju si ,,dumky žalky”…
& nikdo nemá ponětí,
že chci psát básně pro děti! -

„To bylo dávno, dávno, dávno
a tenkrát dávno svět se dělil
na lidi,
kteří jen tak byli,
a potom ještě na anděly“
/J. Skácel/

Od nebeského království
otevře dveře
po nočním flámu brzy zrána:
kde odkopána…
v růžových krajkách princezna:
o čempak se jí asi zdá?

Natažené tělíčko…
kdy tiskne si na líčko
dvě plyšová zvířátka
& od Andí sluníčko.

& sen usedl za víčko…

Růžová země
růžový domek
& růžová zahrada
kde za růžovým keřem
s balonkem si pohrává.

Chleba se sádlem
slaný sýr
& modrá limonáda
Mnoho cukroví
& zmrzlinu, co mám ráda
chci,
růžový králíčku,
& lízátko na tyčku…

Pod fialovými víčky kdes´ se v hlavě honí
…když maminka něžně sklání se nad ní:

Honem, vstávat, medvěde –
vždyť za chvíli - v 7:10 - školní drožka odjede - - -
. . .
„Klubíčka stromů, prázdné stráně
a včera se tu pásly laně.“
/J. Skácel/