/Etenšn plís ... / aneb malý neškodný blues

dnes pojedu vlakem Spíš než každou zastávku
počítám kolik že mi zbejvá
opravdovýho a nepromarněnýho života

jo to jsem skeptik

...

možná chytnu to naškrobený ícéčko s pány v kvádru
a s notbukem který se jim na kolenou lísá
jak zhrzená milenka
a taky uvidím Tři grácie Trochu jinak
v nóbl šatech s nohou přes nohu Aby nebylo příliš
vidět do patřičných míst

...

(nebo aby nebylo tolik vidět co se v týhle zemi vlastně nejvíc propaguje)

...

ale jedno vím už teď Nezapomínám
Miluji Tě
a prostě to vím
Už zase budeš naprosto všude
I v tý naftový skvrně z nádražního okýnka
a taky v tom povídání z červeného rámečku
o záchranných brzdách
v kolejích které se točí jak dva ostnaté dráty
kolem obřího krku týhletý Země
která je snad doopravdy prokletá Bohem i lidma
Prostě tam budeš Vždycky tam někde budeš
V úšklebku průvodčího že si i v takovým horku dovolím výstřih
a v tom příšerným zeleným mýdle co mají na záchodě
Vždycky!
Ale asi nejvíc v tu chvíli budeš
ve mně

...

protože jestli mi tenhle zkurvenej stát opravdu něco dal
tak ŽIVOT
a já už jsem si svý vybrala

...

Jsem tu jen pro

Tebe

lásko!