Znásilnění

Anotace: ...na začátku trošku ne moc jako básnička, je to trošku drastické (ne jako popis toho činu, spíš pak to zpytování dívky..), depresivní..skutečné.

Něžně mě políbil,
něžně mě pohladil,
svlékl mi mou sukni,
rozepl halenku,
vyzul mi střevíce,
stáhl mi silonky,
pohladil po vlasech
a špitl do ouška:
....NE, vše je klam a lež,
já...vím..že tak ne...
....že tak to nebylo.
To jen namlouvám si,
abych zmírnila bolest,
která zmírnit nejde...
jen to skončit...
nadobro...což udělám
kvůli té svini...
kvůli mému poprvé,
pod jeho tělem,
se slůvkem před tím:
,,Jen pípneš a zemřeš''
se slůvkem po tom:
,,Řekneš to a poddám si i tvoji sestru!''
Já špinavá na zemi,
špinavá od něho,
špinavá vevnitř,
zlomená hluboko,
nikdy to neřeknu...
nikdy NIC neřeknu..
s tímhle žít nebudu...
s tou tupou bolestí,
..s tímto pocitem...
Sbohem, chlapi...
vy proradný prasata,
nikdy už věřit, bych nemohla...
nikomu...
...ani člověku, kterého...
Miluji...
nemůžu, nemůžu, nemůžu...
je mi to tak líto...!
Jen dotek..by zabolel,
uvnitř, hluboko..
nemůžu..NECHCI..s tím žít...
tak lituji, že šla jsem..
temným parkem...
a odcházím, sbohem, snad chápete mě!