Tak lehce

tvé dlaně
tak daleko
přes jeden stůl

tvá tvář
spadla do sněhu
minulosti

ve tvých očích
prodaná naděje
snad ještě kousek je
mých

tvá ústa jak podkovy zvoní
ozvěny minulých dní
v dálce se sbírá
proměna

takový den s horkým sluncem
vůně na tvém zápěstí
kroky vedle mne
pro štěstí

z těchto mraků nezaprší
obláčky bez váhy
subtilní postavy
muší

byl jsi
éterem odpoledních chvil
nic jsi
neslíbil

jen tak
prošel čas
s vycházkovou holí
nabídnul z krás
už nic nezabolí
...