Kapičky slz, jak dary perlorodky..
Třpytí se na křídlech Anděla..
Co hlídá duši Tvou..
I kdybys nechtěla..
Za duhou očí z čokolády..
Ztratil se smích..
A bolest vyšívá své vnady..
Křížkovým stehem mlčenlivé zrady..
Ve dlaních chmíří z pavučiny..
A pohled Tvůj, tak najednou je jiný..
Když duše neví..
Kudyma z té špíny..
Kde smýt..
A uplácat si z hlíny..
Víru..
Co jako vůně rozmarýnu..
Vyhladí jizvy do kašmíru..
A slunce vpustí rozzářenou sílu..
Přes dlaně Anděla do duše Tvé..
Úplně..
........Docela..
Z téhle básenky mám zvláštní pocit, nevím proč. Básenka je přitem tak jemná, krásně se mi četla, ale jaksi mám smíšený pocit, možno je to tím, že mám v hlavě spousty myšlenek a malučko zmatek. Dávám ale ST!
30.06.2008 13:27:00 | NikitaNikaT.
...anděl určitě při čtení té básenky byl moc smutný , je z ní cítit ohromná bolest a smutek...
Nevím , ale zas na druhou stranu , žáden smutek nemůže
trvat věčně , vždy přinese i něco pozitivního ať
pro tebe , nebo pro ty druhé...Jirka
27.06.2008 17:04:00 | kavec