Anotace: Tady jsem se narodil a žil… Jednou se odtud chci rozletět s větrem naposled…
Vysoké hradby, cihlová zeď
na cestu lampa stíny mi hází.
Vracím se zpátky a právě teď
v závanu času vzpomínky vchází.
Na první lásku s dlouhými copy,
voněla mládím a … a šafránem,
já ve smutku se pak dlouho topil,
když řekla své sbohem mi nad ránem.
Pak přišly další a hrozny zrály,
jak běžel čas pod skálou v řece.
Možná, že někdy snad jsme se báli,
však žili šťastně bez zlaté klece.
Žil jsem tu láskou, strachem i slzami,
snil jsem tu od dětství do mužných let,
mám tu své kořeny, pod těmi hradbami
a tak se častokrát vracívám zpět.
Tak tady jsem žil do třiatřiceti
a přiznávám se, že mám to tu rád.
Proto tak často sem myšlenky zaletí
a já pak vzpomínám na
Vyšehrad…
souhlasim, povedene dilo, pekny slovosled, hezky ti sedi rymy..az na jeden,ale ten se v te premire tech dobrych uplne ztrácí...líbí
30.07.2008 20:12:00 | saddova
Ty tady prostě patříš mezi ty básníky, kteří mě nikdy nezklamou... Krásně se čte...
30.07.2008 18:06:00 | Elena Suchomel
nemám tam síce své kořeny,
ale taky na Vyšehrade
vnímám své záchvěvy
29.06.2008 10:42:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Je to tam čím dál víc hezčí...
Když procházím se tam s Tebou,
jsi jiný... zasněný, mladší... ;-)
28.06.2008 23:19:00 | Levandule