Hladí po tváři,
věčně nepochopena,
hluchou podstatou lidí,
co sotva na špičku nosu vidí,
ač řekne mnohé,
co je pravdivé a strohé,
pro mě,
pro ni,
s úsměvem na tváři,
přec srdce nerozzáří.
chtelo by to trosku zapracovat na rytmu a nektere rymy se mi tam prilis nelibi...
ale to uz je jen na tobe
02.07.2008 19:50:00 | saddova