Ta, co bála se světla

V komnatách bez dveří,
schovaná ve věži,
princezna, co bála se světla.

O pomoc prosí,
srdce jí zpívá,
schválně potichu,
do tmy volává.

Možná, že pro štěstí,
trhá kytky podél cest,
tančí svůj tanec hvězd,
když proráží tvůj něžný stesk..

Jednou se vrátí
do náruče temnoty
a s úsměvem na tváři,
odchází dál od Slunce.