Anotace: Když bojujete rok o člověka, kterého milujete a on je jako "němá skála" tak se vaše snahy pomalu ztrácejí...ale nevzdáváte to!
Když měsíc upadá to temna mraků
a já slyším na kolejích vagony posledních vlaků.
V tu chvíli mé srdce padá do propasti samoty a touhy
a já ani nepočítám, jak den byl dlouhý.
Sedím na okraji domovní střechy a přemýšlím,
nad Tebou já se celý ty dny zamýšlím.
Zamýšlím se, jaké city k Tobě mám,
nejradši bych Ti celé své srdce chtěla dát.
Nemůžu a nesmím, káže mi to osud.
Ale jen s Tebou bych chtěla utéct odtud.
Nebudu Tě prosit, aby si mě miloval,
ale vše co mi můžeš dát, aby si mi daroval...
Nadaná pisatelka.. Líbí se mi Tvůj styl.. Umíš psát útočně i romanticky.. Jen tak dál;)
08.11.2008 12:57:00 | vox animi