Anotace: ještě jedna smuténková za Vanessku, Markysku - snad to brzy přebolí
Uprostřed noční samoty
zřela jsem kráčící bytost
oděnou v tmavé brokáty
z očí jí kanula lítost
S náručí prázdnou bloudila
ruce se chvěly hlas se jí třás
stále jen smutně hleděla
z pohledu ztratil se radosti jas
Hledala malá motýlí křídla
toho co na chvilku dotkl se jí
s bolestí v srdci ke mě pak vzhlídla
jsou motýli co nikdy se nezasmějí
...
Vanessko, proč?!
Snad povaha motýlí,
radost s lidmi nesdílí
nabo se moh ostýchat,
či za milou pospíchat...
15.07.2008 12:51:00 | zzlatý
Smutňoučké a myšlenkové dílko!
03.07.2008 12:38:00 | Ewineccka
jsou prostě věci, u kterých nechci chápat, proč se dějí, měla-li zemřít aniž žila, asi by bylo lepší, kdyby se nenarodila
03.07.2008 10:16:00 | Sandra_T