Cancer
Chybí mi tvé dotyky,
Tvé teplé něžné ruce,
Chybí mi tvé oči hnědé jako kůra borovice,
Ale to všechno je pryč,
S láskou už je amen,
Byli jsme dva v jednom loži,
Teď jsem jenom jedna.
Neřek jsi mi sbohem
A já Tě marně hledala,
Řek si jenom:
Lásko,mé tělo se rozpadá.
Nedívej se na mě,
Obrať se a odejdi,
Nechci, aby pohled tvůj
Na mě byl tak zděšený.
Řek si jen ahoj zítra
Má sladká krásná ženo,
Jsem rád, že sis mě vzala
A zde je moje věno.
Už nebudeš se trápit
A horké slzy prolévat.
Budeš se jen bavit
S jiným život dožívat.
Uběhlo pět let
A lásku žádnou nemám.
Sbírám střípky vět,
Co říkal jsi mi mnohokrát…..
Rakovina, blé! Lekl jsem se dost, jelikož ten název je hodně podobný mému nicku :-)
06.07.2008 19:25:00 | Chancer
Ale autorka napsala tak jak to cítí...Možná saddove se to nelíbí, ale já si dílo rád přečetl...Má hodně do sebe a myšlenka pěkná!
06.07.2008 16:30:00 | Dyba
rymy i rytmus ti nesedi, basen je navic cmutna, takze ani myslenka se mi nelibi - rakovinu nenavidim...
05.07.2008 08:52:00 | saddova