Pieta

Luční kvítí za pasem
s vůní malin
a včelou na rtech

Takové ty letní dívky
co v cukrárně
platí usměvem
za černobílý svět vanilky
nenosí krátké sukně
a ví jak voní Slunce
/ po kouři

A

Pak v dlaních jim zůstanou
studené ostatky
sebe samotných

To my jsme tou drogou
derivát
mít rád a milovat

Za napuštěným papírkem
proklínají Jídášův soucit
a bez hl/d uché objetí
kočičích očí dvojí barvy

Kdyby si jen jednou nemyslel pouze na sebe.