Jsem relativní vůle
Jsem relativní vůle
Hluboká propast pode mnou,
nedosažitelné výšiny nade mnou.
Jen tři slova…
Jsem relativní vůle.
Já nechci,
ale chci, abych chtěl.
Netoužím,
však toužím po toužení.
Nekonám, línej jak prase jsem,
představuji si tvrdou dřinu.
Nemyslím
a hluboce rozjímám o myšlení
a o myšlení na nemyšlení.
Jsem relativní vůle!
Matematická logika je mi krásnou dámou,
jíž milují a jíž se dvořím.
A absurdita špinavou děvkou,
s níž za nocí vášnivě šoustám.
Jsem relativní vůle!
Jen vykonstruované koncepty mě obklopují,
samé abstraktní filosofie a theorie
a na reálný vesmír se sere.
Já jsem relativní vůle!
Bod oscilující mezi nulou a Absolutnem,
mezi otroctvím a silnou mocí.
Táži se, mám z toho života vůbec něco?
Pravděpodobně hovno.
Ale aspoň žiju.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Přečti si mou "definici neštastnosti", myslím, že se snažila o něco podobného - ačkoli ti jsi to provedl ještě o poznání hlouběji a zodpovědněji. I já znám Egona Bondyho, i když spíše povrchně a Ladislava Klímu také tak.
"Toužit po matematické logice." - z té věty čiší čirá deprese a zpocenost. Vidím tě, jak v ubohém stavu skládáš tyto verše - jako opravdový světec a mučedník. Zbývá však otázka: mučedník čeho? Světec jaké církve?
07.09.2009 18:46:00 | ludmil
Vulgární slůvka mi nezabrání napsat, že je to výborné dílko, hluboké zamyšlení v sebereflexi.
Pokud sem dáváš jen méně kvalitní dílka než na jiné weby, jsi dobrý. Ale já na jiné stránky nemám čas... :-)
25.09.2008 22:29:00 | Levandule
